ODPOVÍDÁME NA OTÁZKY RODIČŮ

V rámci této sekce přinášíme odpovědi na otázky, které nám zasíláte nebo které se objevují v naší skupině na Facebooku. Chcete-li nám položit otázku, na kterou v této sekci dosud není odpověď, napište nám na info@nadanedeti.cz.

Seznam otázek:

  1. „Může moje dcera (8 let), která teď nastoupila do třetí třídy, dostat individuální vzdělávací plán na cizí jazyk, když má daný jazyk na vyšší úrovni, než se ve škole vyučuje? Je potřeba zajít do poradny? Pokud ano, co všechno se v poradně posuzuje? Budu ráda za rady, jak případně postupovat.“
  2. "Dcera navštěvující první stupeň základní školy byla na základě několika psychologů označena jako nadané dítě s mírně zhoršenými sociálními schopnostmi a lehkou tendencí k projevům Aspergerově syndromu. Ve škole se velmi zhoršila (nosí i trojky, stále poznámky). Na učení se nesoustředí, nebaví ji to. Školu změnit nemůžeme. Co s tím?"
  3. "Domníváme se, že náš 15-letý syn je nadaný. Nemá žádné problémy. Studuje na střední škole. Má cenu jít s ním do poradny?"
  4. "Myslíme si, že naše dcerka (5 let) je nadaná. Co můžeme pro její rozvoj udělat? Měli bychom jít do poradny?"
  5. "Může mít nadané dítě asistenta? Pokud ano, jak ho lze získat? Může ho mít už v mateřské školce?"
  6. "Jak velkou váhu má doporučení pedagogicko-psychologické poradny, které se týká předčasného nástupu dítěte do školy?"

 

„Může moje dcera (8 let), která teď nastoupila do třetí třídy, dostat individuální vzdělávací plán na cizí jazyk, když má daný jazyk na vyšší úrovni, než se ve škole vyučuje? Je potřeba zajít do poradny? Pokud ano, co všechno se v poradně posuzuje? Budu ráda za rady, jak případně postupovat.“

Výuka podle individuálního vzdělávacího plánu v cizím jazyce z důvodu mimořádného nadání obecně možná je. Reálně může nastat několik možností, které se pokusíme postupně naznačit. Na úvod je nutné zdůraznit, že pro výuku podle individuálního vzdělávacího plánu z důvodu mimořádného nadání je vždy nutné doporučení školského poradenského zařízení (tj. pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra; v případě diagnostiky nadání se bude jednat téměř vždy o pedagogicko-psychologickou poradnu). Tento požadavek platil i před začátkem letošního školního roku a nic na něm nemění ani nová pravidla, která platí od 1. září společně s novelou školského zákona. Pokud má tedy rodič zájem o takové doporučení, musí svoje dítě nejprve objednat k psychologickému vyšetření v poradně. Objednávku může rodič podat sám nezávisle na škole, pokud má ovšem příslušná poradna nastavený systém spolupráce se školami ve svém obvodu, lze se objednat i prostřednictvím školy. Mnoho poraden poskytuje pro tyto účely školám jakýsi vstupní dotazník, který vyplní třídní učitel a psycholog tak bude mít již před vyšetřením k dispozici informace o silných a případně slabších stránkách dítěte z pohledu pedagoga, o jeho projevech v přirozeném školním prostředí atd. Samotné vyšetření rozumového nadání bude téměř s jistotou zahrnovat komplexní inteligenční test a případně další doplňkové zkoušky některých dílčích schopností či dovedností. Nezbytnou součástí setkání je samozřejmě také podrobný rozhovor s rodičem (rodiči) a dítětem. 

 
Nejjednodušší situace nastane v případě, že dítě dosáhne v inteligenčním testu celkových výsledků, které odpovídají vysokému nadprůměru (nejčastěji se za hraniční hodnotu považuje IQ 130). Z výše uvedeného dotazu není zřejmé, zda rodiče či učitelé pozorují u dívky kromě jazykového talentu i nějaké další mimořádné schopnosti. Pokud je mimořádné nadání dítěte všeobecné a projevuje se ve více oblastech, tak se pochopitelně individuální vzdělávací plán nemusí omezovat pouze na jeden předmět, ale může upravovat výuku ve více, v krajním případě i ve všech vyučovaných předmětech. I v případě, kdy dívka v jiných předmětech než je cizí jazyk, úpravu výuky nepotřebuje (například proto, že i přes vysoké schopnosti jí standardní obsah učiva vyhovuje a pro prohlubování či rozšiřování učiva v ostatních předmětech není motivována), je ovšem z formálního hlediska nejvýhodnější, pokud vyjde v celém inteligenčním testu jako vysoce nadprůměrná. S označením žákyně za mimořádně nadanou a s následným doporučením výuky podle individuálního vzdělávacího plánu (byť třeba s omezením pouze na cizí jazyk) by v takovém případě zřejmě nebyl zásadnější problém. 

 

Složitější situace ovšem nastane, pokud dítě v komplexním inteligenčním testu vysoce nadprůměrných výsledků nedosáhne. Současná legislativa sice nestanoví, že nadané dítě musí mít na mimořádné úrovni rozvinuté celé spektrum schopností. Metodická doporučení, která se nyní připravují a která budou mít k dispozici psychologové v poradnách zřejmě již v průběhu tohoto školního roku, pak dokonce výslovně připouštějí možnost označit za mimořádně nadaného takového žáka, který dosáhne vysoce nadprůměrných výsledků např. pouze v ucelené části inteligenčního testu, a který má tedy na vysoké úrovni rozvinut pouze jeden z mnoha aspektů rozumového nadání (kterým mohou být např. verbální schopnosti, numerické schopnosti, prostorová představivost apod.). Problém ovšem spočívá v tom, že v dosavadní psychologické praxi je stále velmi rozšířené pojetí, které ztotožňuje nadání výhradně s celkovou inteligencí a řada psychologů se velmi brání tomu označit za nadané takové dítě, které vyniká pouze v jedné či několika dílčích schopnostech. V tomto konkrétním případě k tomu přistupuje ještě druhá potíž: téměř všechny u nás používané komplexní inteligenční testy sice obsahují jednu nebo více sad úloh zaměřených na jazykové schopnosti, obsažené úkoly ovšem mapují vždy pouze verbální schopnosti (porozumění slovům a pojmům, chápání významových a logických vztahů mezi nimi apod.) v mateřském jazyce. Tyto schopnosti sice s talentem pro osvojení cizího jazyka úzce souvisí, obě kategorie se ovšem zcela nepřekrývají. Ideální by proto bylo administrovat při psychologickém vyšetření test, který je přímo zaměřený na schopnost osvojit si cizí jazyk. Takových testů bylo však i v zahraničí vyvinuto pouze několik a v ČR není k dispozici žádný. V situaci, kdy dítě nedosáhne vysoce nadprůměrných výsledků v komplexním inteligenčním testu je proto třeba realisticky počítat s tím, že mnohdy nemusí být v závěrech z vyšetření jako nadané označeno, přestože mimořádný talent pro osvojení cizího jazyka ve skutečnosti má (stejně tak ovšem může nastat i opačná možnost, tj. jako jazykově nadané může být označeno dítě, které ve skutečnosti v této oblasti mimořádný talent nemá). Pokud by k tomu došlo, je užitečné vědět, že od letošního školního roku existuje možnost úpravy vzdělávání i bez doporučení poradny. U dětí, jejichž nadání se sice ve výuce v mírné formě projevuje, zároveň ovšem není na první pohled zcela mimořádné, může škola využít tzv. podpůrná opatření prvního stupně, a to i bez předchozího psychologického vyšetření. Dokument, který popisuje úpravy vzdělávání pro dané dítě, se sice v tomto případě nenazývá individuální vzdělávací plán, nýbrž plán pedagogické podpory, formálně i obsahově jde ale o dva velmi podobné dokumenty, které vedou k podobným úpravám výuky. 
 
Na závěr je nutné zmínit ještě dvě důležité věci. Za prvé, dosavadní i nová legislativa definuje nadání jako mimořádné schopnosti, nikoli jako mimořádné znalosti. V případě cizího jazyka je tak od skutečně talentovaných dětí nutné odlišit ty děti, které mají při průměrném nadání výrazně lepší znalost cizí řeči například pouze proto, že v minulosti absolvovaly intenzivní výuku cizího jazyka v rámci mimoškolních aktivit apod. Druhý důležitý bod se týká určitého specifika cizích jazyků, se kterým se u ostatních školních předmětů nesetkáváme. Dítě může ovládat cizí jazyk bez ohledu na stupeň svého nadání na výrazně vyšší úrovni prostě proto, že například žilo podstatnou část svého života v cizině, pochází z dvojjazyčné rodiny a podobně. I v takovém případě, kdy se o nadání v pravém smyslu nejedná, by nicméně rovněž bylo absurdní a pedagogicky nevhodné zadávat například dítěti, které plynně hovoří cizím jazykem, úkoly procvičující samotné základy tohoto jazyka, což odpovídá úrovni zbytku třídy. Současné vymezení speciálních vzdělávacích potřeb ve školském zákoně je nicméně natolik široké, že zahrnuje i tyto děti (jak vyplývá např. z formulace, že úpravy ve vzdělávání musí odpovídat mimo jiné kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte - §16). I ve výše nastíněné situaci by tedy bylo možné upravit vzdělávání žáka např. s využitím plánu pedagogické podpory.

 

"Dcera navštěvující první stupeň základní školy byla na základě několika psychologů označena jako nadané dítě s mírně zhoršenými sociálními schopnostmi a lehkou tendencí k projevům Aspergerově syndromu. Ve škole se velmi zhoršila (nosí i trojky, stále poznámky). Na učení se nesoustředí, nebaví ji to. Školu změnit nemůžeme. Co s tím?"

Tento krátký dotaz zmiňuje současně několik problémů – obsáhlá odpověď na každý z nich by přitom téměř vydala na samostatný článek. Pokusíme se nicméně zdůraznit alespoň základní body, které mohou být v tomto konkrétním případě podstatné.

Podle popisu může dívka spadat do kategorie dětí s tzv. dvojí výjimečností. Tento na první pohled poněkud krkolomný pojem označuje děti, u nichž se setkáváme se souběžnou přítomností mimořádného nadání a určitého deficitu – například specifické poruchy učení, poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo některé z poruch autistického spektra. Do posledně jmenované skupiny patří i zmiňovaný Aspergerův syndrom. U žáků s dvojí výjimečností můžeme obecně rozlišit tři případy: v první skupině dětí převažují projevy mimořádného nadání nad projevy hendikepu. Ve druhém případě se projevy nadání a hendikepu vzájemně vyrovnávají a „maskují“ – dítě se pak v běžné školní výuce může jevit jako normální, průměrný žák, který nemá závažné problémy, ale ani v ničem nevyniká. U třetí skupiny dětí pak výrazně převažuje složka hendikepu, což často vede k přehlížení mimořádných schopností, kterými takové dítě v jiných oblastech objektivně disponuje, ze strany pedagogů či rodičů. V případě Aspergerova syndromu spadá většina nadaných dětí do poslední jmenované kategorie – projevy a rysy v chování, které jsou spojené s touto diagnózou, jsou totiž obvykle natolik nápadné, že je lze jen obtížně maskovat a jsou obvykle tím prvním, co upoutá pozornost okolí.

Každá ze zmíněných třech skupin je nějakým způsobem riziková, pokud jde o rozpoznání a zohlednění vzdělávacích potřeb ve školní výuce. Velmi častým a přitom z psychologického hlediska nesprávným postupem je zaměřit se u takového žáka pouze na překonávání hendikepů a opomíjení rozvoje jeho talentu. To může být někdy zapříčiněno tím, že pedagog přítomnost mimořádného talentu u jinak problematického žáka vůbec nezaznamenal. Ale i v případě, kdy bylo nadání dítěte odhaleno či potvrzeno prostřednictvím psychologického vyšetření, mají mnozí učitelé, ale i rodiče, tendenci zaměřovat veškerou energii a úsilí na překonávání nedostatků s tím, že teprve po jejich úplném vymizení je možné uvažovat i o rozvíjení talentu. Konkrétně u zmiňovaného Aspergerova syndromu představují ovšem jeho projevy vývojově stabilní charakteristiku, kterou zpravidla nelze zcela odstranit či utlumit a jejich pouhé zmírnění je i při nejvhodnějším výchovném přístupu záležitostí mnoha let. Pokud se dítěti v průběhu tohoto období nedostává ve výuce podnětů, které by byly dostatečně stimulující vzhledem k úrovni jeho rozumových schopností, je celkem pochopitelné, že takové dítě bude frustrované, bude ztrácet motivaci a zájem o výuku a bude v něm narůstat celkově negativní postoj ke škole. Ten se pak obvykle projeví i ve formě nejrůznějších problémů v chování. Paradoxně i u velmi inteligentních dětí se pak můžeme setkat se špatným prospěchem, ať již v důsledku nepozornosti, vzdorovitosti či dalších faktorů.

Základním řešením problémů takovýchto dětí je poskytnout jim individualizovanou výuku, která respektuje jejich potřeby a jejíž obsah se přitom z tohoto důvodu může poněkud odchylovat od standardní náplně učiva pro děti daného věku a v daném ročníku. Důležité přitom je, aby tato individualizace vyváženě zohledňovala jak nedostatky, tak silné stránky dítěte. V těch předmětech (či ucelených blocích učiva v rámci jednoho předmětu), ve kterých žák vyniká, je vhodné využívat obohacování učiva, případně i prvky akcelerace (tj. zpřístupnění látky běžně probírané až ve vyšším ročníku). To ovšem nijak nevylučuje fakt, že v jiných předmětech je pro konkrétního žáka nutné náročnost naopak snížit, případně zde využívat různých kompenzačních postupů, pomůcek apod. Problematika výchovy a vzdělávání dětí s Aspergerovým syndromem je velmi složitá a konkrétní postupy či doporučení by měly být výstupem příslušného psychologického vyšetření.

Na místě je ještě zmínit důležitou „formální“ okolnost. Pro doporučení podpůrných opatření u žáků se speciálním vzdělávacími potřebami jsou pro školy závazná pouze vyšetření realizovaná v pedagogicko-psychologických poradnách či speciálně-pedagogických centrech (nikoli tedy např. u soukromých psychologů). Z dotazu nepřímo vyplývá, že se u dívky může jednat pouze o lehčí či hraniční formu poruchy (na což usuzujeme z obratu „lehkou tendencí k projevům Aspergerova syndromu“), neznáme také přesnou hodnotu a profil intelektových předpokladů. Do konce letošního školního roku měly přitom školy velmi omezené možnosti pro individualizaci výuky v těchto hraničních případech (ať již u dětí s pouze mírnou formou nějakého hendikepu, nebo u dětí s mírně zvýšeným, ale nikoli přímo mimořádným nadáním). Od 1. 9. 2016 ale bude možné poskytnout podpůrná opatření v nejnižším stupni potřebným žákům i bez doporučení školského poradenského zařízení (tedy pouze na základě posouzení školy a po předchozím informování rodičů), což by mohlo být řešením většiny podobných případů. Rodičům lze proto doporučit, aby se na tuto možnost v příslušné škole informovali.

Nastíněná odpověď pochopitelně není a nemůže být plně vyčerpávající, protože z dotazu nelze přesně určit některé důležité okolnosti týkající se celé situace. Nevíme například, zda se závěry vyšetření několika psychologů zmiňovaných v dotazu vedle společných bodů také v něčem důležitém lišily, zda s nimi byla seznámena škola, v případě že ano, zda se některá doporučení již pokusila realizovat a s jakým výsledkem apod. Výše uvedenou odpověď je proto nutné vnímat v kontextu této nejistoty.

 

"Domníváme se, že náš 15-letý syn je nadaný. Nemá žádné problémy. Studuje na střední škole. Má cenu jít s ním do poradny?"

Na takto položenou otázku by se svým způsobem dalo odpovědět velmi stručně - kvalitním psychologickým vyšetřením rozumových schopností se nic nepokazí a není tedy důvod, proč služby poradny (či psychologa působícího mimo poradenský systém) nevyhledat. Pokusme se nicméně využít tento dotaz k hlubšímu zamyšlení nad tím, co mohou od takového vyšetření rodiče, případně i samotný student, očekávat. Tato úvaha by měla rodičům v konkrétní situaci napovědět, zda z jejich pohledu má vyšetření v PPP smysl, či ne.

Pokud odmyslíme specifické a individuální případy, lze obecně říci, že o vyšetření v PPP v případě žáka základní či střední školy žádají rodiče ze třech důvodů. Za prvé, mohou mít pouze zájem o nezávislé a v rámci možností objektivní posouzení schopností svého dítěte, například proto, aby si potvrdili či korigovali svůj intuitivní pohled na něj, mohli uvažovat o jeho dalším směřování v dlouhodobější perspektivě a podobně. Takto získanou informaci přitom nepotřebují k žádnému aktuálnímu rozhodnutí a nemusí s ní v daný moment nijak dále pracovat. Druhý důvod spočívá v tom, že danému žákovi standardní obsah výuky nestačí, žák se ve škole nudí a potřeboval by individuální přístup, který by zohledňoval míru jeho skutečných schopností (tj. zejména úpravu učiva formou obohacování, akcelerace apod.). Pokud má být žák vyučován podle individuálního vzdělávacího plánu z důvodu mimořádného nadání, je přitom vyšetření a následné doporučení z PPP nezbytné. Třetím důvodem pak může být profesní orientace, tj. výběr konkrétního studijního zaměření, zejména na konci základní či střední školy, ale například i v jejím průběhu v souvislosti s volbou volitelných předmětů, různých rozšiřujících kurzů atd.

V případě prvního z uvedených důvodů má vyšetření v zásadě smysl kdykoli během školní docházky. Zároveň je ale vhodné podotknout, že přínos takového vyšetření bude obvykle největší především u mladších dětí. Čím je totiž žák starší, tím pravděpodobněji by se mělo jeho nadání projevit nejen výkonem ve standardním inteligenčním testu, ale i v dosažených studijních výsledcích, výsledcích v zájmových aktivitách a podobně. Pokud se například žák na počátku střední školy zajímá o matematiku, má v této oblasti nadstandardní znalosti a je schopen řešit některé úlohy odpovídající svou náročností vysokoškolskému učivu, bylo by absurdní upírat mu mimořádné nadání i v případě, že ve standardním inteligenčním testu dosáhne pouze průměrného výsledku. V takovém případě bude na místě uvažovat spíše o omezeních samotného testu, o případných emočních a motivačních faktorech, které mohly výkon ovlivnit atd. Přesto i u starších studentů, jejichž nadání je s ohledem na dosažené výsledky nepochybné, může být vyšetření standardním testem velmi přínosné. Moderní diagnostické nástroje totiž neposkytují pouze údaj o souhrnné úrovni intelektu, ale i o profilu jednotlivých dílčích schopností. Mohou tedy odhalit i některé silné stránky, které se u konkrétního žáka či studenta dosud neprojevily.

Pokud jde o druhý z uvedených důvodů, mezi mnoha rodiči i pedagogy přetrvává mýtus, že individuální vzdělávací plán z důvodu mimořádného nadání je možný pouze na základní škole. Tak tomu ovšem není, současná legislativa nijak neomezuje tuto formu úpravy vzdělávání např. i na gymnáziu. Má-li být nicméně vyšetření v PPP uskutečněno z tohoto důvodu, je vhodné již dopředu zvážit, jak by taková úprava v případě daného žáka konkrétně vypadala a zda o ni má tento žák zájem. Je totiž pochopitelné, že na rozdíl například od mladších nadaných žáků (zejména na prvním stupni ZŠ), jimž připravuje program rozšiřování a obohacování učiva především pedagog, bude od studenta střední školy očekávána mnohem větší iniciativa ve výběru problémů a témat a jeho individuální práce nad rámec běžných osnov bude probíhat především formou samostudia. I velmi nadaný student nemusí takovou formu výuky zvládnout, vzhledem k tomu, že rozumová vyspělost nemusí být vždy v souladu s vyspělostí osobnostní a sociální.

Třetí důvod, tedy profesní orientace, má pochopitelně smysl především u žáků, kteří mají vysoké schopnosti, ale nejsou příliš zájmově vyhranění. Stojí ovšem za zmínku, že i pro žáka, který je již rozhodnut pro určité další směřování může mít vyšetření zaměřené na profesní orientaci nezanedbatelný přínos, přinejmenším v tom, že mu dále rozšíří obzory a představí mu alternativy, o nichž třeba dosud nevěděl nebo neuvažoval.

 

"Myslíme si, že naše dcerka (5 let) je nadaná. Co můžeme pro její rozvoj udělat? Měli bychom jít do poradny?"

Doporučovat vhodné formy, jak rozvíjet nadání dítěte, které psycholog reálně neviděl a nevyšetřil, je vždy poněkud ošemetné, pokusíme se nicméně na otázku odpovědět obecně. V první řadě je vhodné připomenout si typické vlastnosti nadaných dětí v předškolním věku a vlastnosti konkrétního posuzovaného dítěte s nimi porovnat. Podrobnější popis naleznete například v článku Typické charakteristiky nadaných dětí na našich stránkách, s ohledem na předškolní věk bychom zdůraznili zejména:

  1. časný, nebo nějakým způsobem nápadný rozvoj slovní zásoby a jazykových dovedností (u určitého typu nadaných dětí může řečový vývoj sice začít i později, následně je ale abnormálně rychlý a ve věku kolem 5 let by takové dítě mělo mít zřetelně širší slovní zásobu, používat složitější gramatické konstrukce než je běžné u vrstevníků apod.)
  2. časné čtenářství – zde je ovšem třeba zdůraznit, že význam má zejména osvojení si schopnosti číst před cca 4 rokem věku a především samostatnost a iniciativa dítěte v tomto procesu. Pokud dítě například dokáže rozpoznávat jednotlivá písmena ve věku 5 let a to proto, že jej to někdo systematicky učil, tak se obecně o projev mimořádného nadání nejedná (tedy takové dítě být nadané nemusí, ale může – záleží na dalších okolnostech)
  3. přirozená zvídavost, motivace k intelektově náročným činnostem (jejich náročnost je pochopitelně nutné posuzovat relativně vzhledem k věku), samostatnost v myšlení a řešení problémů

Samozřejmě se u dítěte mohou projevit i jiné neobvyklé schopnosti, které jsme zde nezmínili. Také bychom chtěli upozornit, že pokud dítě tyto charakteristiky v předškolním věku neprojevuje, neznamená to, že není nadané. Řada poznávacích funkcí se vyvíjí později a nadprůměrné schopnosti se mohou projevit až v pozdějším věku. Pokud u dcery některé z výše uvedených schopností a dovedností pozorujete a chcete si míru jejího nadání vyjasnit, pak by bylo vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně rozhodně na místě. Vzhledem k tomu, že Vaše dcera je ve věku 5 let, tak (s ohledem na přesné datum narození, které neznáme) za určitých okolností připadá v úvahu možnost předčasného zahájení školní docházky – v takovém případě je vyšet- ření a doporučení z poradny přímo nutnost. Předčasný vstup do školy je ovšem vhodný pouze pro některé děti a nezávisí pouze na rozumovém vývoji, ale také na emoční a sociální zralosti, zdravotním stavu atd. Proto je nutné v tomto směru každé dítě posuzovat individuálně. Chcete-li rozvíjet zájmy a schopnosti svého dítěte doma, pak lze doporučit řadu různých dětských encyklopedií, pracovních listů s problémovými úlohami a podobně. U všech materiálů a publikací určených k rozvoji nadání nicméně platí, že jde pouze náměty, které nelze využívat mechanicky a rodič či učitel je naopak většinou musí tvořivě upravovat s ohledem na motivaci, zájmy, věk dítěte a na profil jeho silných či slabších stránek. Jako konkrétní příklad můžeme uvést například publikaci C. J. Simistr: Vaše chytré dítě (nakl. Edika).

 

"Může mít nadané dítě asistenta? Pokud ano, jak ho lze získat? Může ho mít už v mateřské školce?"

Přestože to není v otázce výslovně řečeno, měla tazatelka na mysli zřejmě tzv. asistenta pedagoga. Funkce asistenta pedagoga je zakotvena ve školském zákoně a v navazující legislativě. Jedná se o pedagogického pracovníka, který je placen ze školského rozpočtu, rodiče na jeho činnost nijak nepřispívají. V tomto kontextu lze obecně říci, že pouze na základě mimořádného nadání žák na asistenta nárok nemá. Přidělení asistenta, který má učiteli pomáhat se vzděláváním konkrétního žáka nebo konkrétních žáků, představuje značnou finanční zátěž a tato forma pomoci tak může být podle současného školského zákona poskytnuta pouze žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (tedy podle stále ještě platné úpravy žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním či sociálním znevýhodněním – viz §16 školského zákona). Zároveň je ale vhodné upozornit na dvě okolnosti. Za prvé, určité dítě může být mimořádně nadané a zároveň může mít nějakou formu zdravotního postižení. V takovém případě asistent pedagoga samozřejmě být přidělen může, ale pouze pokud jsou pro to důvody vyplývající ze závažnosti zdravotního postižení. Takové opatření je možné jak v mateřské, tak v základní škole. A za druhé je třeba zvážit případ, kdy si rodiče sami zajistí a  zaplatí osobu (kterou můžeme zjednodušeně také nazvat asistentem, nesmíme ji ale zaměňovat s výše uvedeným asistentem pedagoga), která bude s dítětem v rámci výuky individuálně pracovat. Tuto možnost v případě nadaných žáků současná školská legislativa nijak neupravuje – není ani zakázána, ani výslovně povolena. Pokud by o podobném řešení tazatelka uvažovala, lze jí doporučit, aby se informovala u ředitele/ředitelky konkrétní mateřské školy.

 

"Jak velkou váhu má doporučení pedagogicko-psychologické poradny, které se týká předčasného nástupu dítěte do školy?"

Podle současného školského zákona je nutnou podmínkou pro předčasné zahájení školní docházky doporučující vyjádření školského poradenského zařízení (tj. pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra). V tomto smyslu má tedy závěr psychologického vyšetření z poradny zásadní význam, protože bez doporučujícího vyjádření školského poradenského zařízení není vstup do školy před dovršením 6 let vůbec možný.  Na druhou stranu ovšem ani školský zákon a ani na něj navazující legislativa nestanovují, že ředitel školy je povinen tomuto doporučení vyhovět. Je tedy teoreticky možné, že dítě nebude předčasně přijato i přes kladné vyjádření poradny.

Poradna
Facebooková skupina

Chcete se poradit s odborníky či rodiči nadaných dětí z celé ČR? Podělit se s nimi o své zkušenosti či názory? Být v kontaktu se stále rostoucí komunitou, která se zajímá o téma nadání? Zapojte se do facebookové skupiny "Nadané děti", která je určena k diskusi a sdílení nových informací z oblasti nadání.

TIM 3-5 Verze 1.0
TIM 3-5 Verze 1.0

Právě vyšel Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice pro 3.-5. třídu (TIM3-5).

Přečtěte si více informací o testu a způsobu distribuce.