Školská legislativa

Vzdělávání nadaných upravuje několik právních norem. Na prvním místě je to samozřejmě především školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.) a vyhláška č. 73/2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Nepřímo se ale této problematiky dotýká i několik dalších vyhlášek upravujících fungování jednotlivých vzdělávacích stupňů. Konkrétně sem patří:

  • vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
  • vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
  • vyhláška č. 13/2005, o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

 

Některé důležité otázky, které jsou v pedagogické praxi často zdrojem nejasností, si nyní ukážeme na praktických příkladech.  Informace, které nevyplývají přímo z uvedených právních norem, jsou povětšinou čerpané z publikace P. Katzové: Školský zákon - komentář, v menší míře z výkladů a odpovědí na dotazy uveřejněných za dobu platnosti současného školského zákona na webu Ministerstva školství. Pro lepší přehlednost uvádíme na začátku osnovu, z níž vedou přímé odkazy na jednotlivá témata:

Předčasné zahájení školní docházky
Akcelerace v mateřské škole
Individuální vzdělávací plán v MŠ
Akcelerace na základní škole
Zahájení školní docházky ve vyšším ročníku
Třídy s rozšířenou výukou některých předmětů
Individuální vzdělávací plán za základní škole
Speciální školy pro mimořádně nadané žáky
Individuální vzdělávací plán na střední škole
Umělecky a sportovně nadaní žáci na SŠ

Předškolní děti

Martinovi jsou nyní 4 roky, v srpnu oslaví své páté narozeniny. Již od nejranějšího dětství se u něj projevuje extrémně akcelerovaný vývoj -  ve dvou letech rozpoznával všechna písmena, aktuálně plynule a s porozuměním čte. Dokáže sčítat a odčítat v oboru do 20, jeho slovní zásoba odpovídá osmiletému dítěti. Psychologickým vyšetřením byla opakovaně zjištěna vysoce nadprůměrná úroveň intelektových předpokladů. S ohledem na to, že dítě již nyní zvládá většinu úloh vyučovaných v první třídě na úrovni srovnatelné nebo i vyšší než běžný prvňáček, by rodiče rádi Martina předčasně zapsali k plnění povinné školní docházky. Je to v tomto případě možné?

V tomto konkrétním případě současná legislativa předčasný vstup do školy neumožňuje. Standardně začíná pro dítě povinná školní docházky počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dosáhne věku šesti let.  Pokud je dítě dostatečně tělesně i duševně vyspělé, může být do školy přijato předčasně za podmínky, že věku šesti let dovrší v období školního vyučování v průběhu prvního roku školní docházky (tedy nikoli již v období školních prázdnin v červenci a v srpnu). Přitom dále platí, že pokud má dítě do školy předčasně nastoupit, musí o to písemně požádat jeho rodič (příp. zákonný zástupce) a musí k této žádosti přiložit i doporučující vyjádření školského poradenského zařízení. U dítěte, které se narodilo v období od začátku ledna do konce června, musí předčasný vstup do školy kromě ŠPZ doporučit také dětský lékař.
Z uvedeného vyplývá, že děti narozené v červenci a v srpnu nemohou nikdy předčasně zahájit školní docházku. Pro školní rok, v němž by teprve dovršily šest let věku, nemohou být přijati, protože nejzazším datem narození je zde 30. června. V dalším roce již bude mít v září dítě dovršených šest let a bude se tedy jednat o standardní zahájení povinné školní docházky. Současné znění školského zákona také neumožňuje, aby bylo do školy přijato dítě ještě mladší – tj. například čtyřleté, a to zcela bez ohledu na úroveň jeho rozumové vyspělosti a na stupeň jeho znalostí a dovedností.

Petře jsou čtyři roky a dochází do mateřské školy. Je mimořádně nadaná, její rozumová vyspělost je ve většině oblastí plně srovnatelná s dětmi o cca 2 roky staršími. Jak jsme viděli v předchozím bodě, předčasně do školy v aktuálním školním roce nastoupit nemůže. Je ale alespoň možné, aby byla v rámci mateřské školy ve třídě se staršími, tj. pěti a šestiletými dětmi?

V zásadě to možné je, celá věc je nicméně složitější, než by se na první pohled zdálo. V případě takovýchto dětí je nutné zřetelně rozlišovat pojmy třída a ročník. Možnost přeskočení ročníku, kterou zmiňuje školský zákon v případě žáků základních a středních škol, u dětí docházejících do mateřské školy aplikovat nelze. Příslušnost dítěte do ročníku v mateřské škole totiž stanovuje vyhláška 14/2005 Sb. striktně podle věku dítěte (v prvním ročníku se vzdělávají děti, které v průběhu daného školního roku dovrší nejvýše 4 roky věku, ve druhém ročníku děti které dovrší 5 let a ve třetím ročníku děti, které dovrší 6 let a děti s odkladem školní docházky). Tatáž vyhláška ovšem uvádí (§ 1a, odst. 3), že do jedné třídy mateřské školy lze zařadit děti z různých ročníků. Nadané dítě tedy může být vzděláváno ve třídě společně se staršími dětmi, formálně ale zůstává zařazeno do věkově příslušného ročníku.

Může se mimořádně nadané dítě vzdělávat i v mateřské škole podle individuálního vzdělávacího plánu /IVP/?

V mateřské škole není výuka podle individuálního vzdělávacího plánu možná. To se přitom netýká pouze nadaných, ale všech dětí – tedy např. i dětí s různými formami zdravotního postižení. Tento fakt vyplývá ze současné formulace § 18 školského zákona (tj. paragrafu zabývajícího se výukou podle individuálního vzdělávacího plánu), kde se hovoří pouze o „žácích a studentech“, nikoli také o „dětech“. Dané ustanovení samozřejmě nevylučuje, aby se s mimořádně nadaným dítětem v mateřské škole pracovalo individuálním způsobem, aby pro něj byly například připravovány aktivity, které svou náročností přesahují možnosti ostatních dětí stejného věku a podobně. Tento individuální přístup však nemusí a v podstatě ani nemůže být u dítěte v mateřské škole formálně zakotven formou IVP.

Žáci v období povinné školní docházky

Může mimořádně nadaný žák základní školy přeskočit ročník? Kolikrát a za jakých podmínek?

Školský zákon umožňuje, aby ředitel školy přeřadil žáka nebo studenta do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podrobnější pravidla pak rozvádí vyhláška 73/2005. Pro přeskočení ročníku v průběhu povinné školní docházky platí následující: přeřadit dítě je možné pouze na žádost rodiče (zákonného zástupce). Tato žádost musí být doplněna vyjádřením školského poradenského zařízení a praktického lékaře. Za zmínku stojí, že z formulace uvedené v §17 školského zákona nevyplývá, že tato vyjádření musí být nutně doporučující. Pokud by ovšem ředitel školy přeřazení do vyššího ročníku žákovi umožnil přesto, že školské poradenské zařízení nebo lékař takový postup nedoporučí, musel by ve svém rozhodnutí zdůvodnit, proč rozhodl jinak, než vyplývalo z těchto vyjádření (taková povinnost nevyplývá přímo ze školského zákona, ale ze správního řádu – vzhledem k tomu, že rozhodování o přeřazení do vyššího ročníku představuje rozhodování ve správním řízení. Tato poznámka se ovšem týká pouze „státních“ škol, v případě škol soukromých a církevních je situace poněkud jiná). Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Zkouška probíhá před komisí, která je nejméně tříčlenná.
Školský zákon přímo nijak neomezuje opakované využití přeřazení do vyššího ročníku v průběhu školní docházky. Na druhou stranu ovšem z formulace §17, odst. 3 nepřímo vyplývá, že nelze „přeskočit“ více ročníků najednou. Žák tedy například může po absolvování prvního ročníku nastoupit přímo do třetího ročníku a po absolvování tohoto třetího ročníku nastoupit do pátého ročníku (pokud jsou splněny výše uvedené podmínky). Není ale možné, aby například po absolvování druhého ročníku nastoupil přímo do pátého ročníku, tj. aby „přeskočil“ dva ročníky zároveň.

Je možné, aby Martin, se kterým jsme se setkali v našem prvním příkladu, nastoupil na počátku své školní docházky přímo do druhého ročníku?

Přeřadit dítě do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku je možné až v okamžiku, kdy dané dítě je žákem školy. Není tedy možné, aby například ředitel rozhodl o přeřazení dítěte již při zápisu. Martin tedy bude muset nastoupit do první třídy a nejdříve na začátku školního roku – pokud splní podmínky zmíněné v předchozím bodě, bude moci přestoupit do ročníku druhého.

Na základní škole v Liptákově bude v příštím školním roce otevřena třída s rozšířenou výukou informatiky. Musí rodiče, kteří chtějí přihlásit dítě do této třídy dokládat jeho nadání zprávou či doporučením ze školského poradenského zařízení?

Nemusí. Vyplývá to z drobného terminologického rozdílu, kdy školský zákon v některých případech hovoří o žácích „nadaných“ a v jiných případech o žácích „mimořádně nadaných“. Pouze o mimořádném nadání platí, že musí být posouzeno školským poradenským zařízením. Pro zařazení do třídy s rozšířenou výukou některých předmětů přitom stačí, aby byl žák pouze „nadaný“. Jakým způsobem se posuzuje nadání bez přívlastku „mimořádné“ přitom současná legislativa přímo nestanoví – školy si jako podmínku pro zařazení do těchto tříd obvykle stanoví úspěšné zvládnutí nějakého didaktického testu, výborných prospěch v daných předmětech v předchozích ročnících a podobně.

Rodiče Moniky se domnívali, že dívka je matematicky nadaná a přihlásili ji proto do třídy s rozšířenou výukou matematiky. Monika v této třídě ovšem neprospívala a ředitel školy proto rozhodl o jejím přeřazení zpět do běžné třídy. Rodiče přitom s tímto krokem nesouhlasí. Je takový postup v pořádku?

Problematiku zařazování žáků do tříd s rozšířenou výukou některých předmětů upravuje §9 vyhlášky 48/2005 Sb. Pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že platí mírně odlišná pravidla pro zařazení žáků do třídy s rozšířenou výukou a pro zařazení zpět do běžné třídy. Zatímco zařazení do třídy s rozšířenou výukou je podmíněno souhlasem rodičů (zákonných zástupců), k přeřazení zpět do běžné třídy může dojít po projednání s rodiči. Pokud tedy byla situace s rodiči projednána, může následně dojít k přeřazení dítěte i v případě, že rodiče s tímto krokem nesouhlasí. K přeřazení ze třídy s rozšířenou výukou přistoupí ředitel školy tehdy, pokud žák dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo z jiných závažných důvodů. Ředitel přeřadí žáka na základě doporučení vyučujícího daného předmětu.

Novákovi mají syna, u něhož bylo při vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně diagnostikováno mimořádné nadání a psycholožka rodičům a škole doporučila, aby byl žák vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu. Musí škola tomuto doporučení vyhovět?

Aby mohl být mimořádně nadaný žák vzděláván podle individuálního vzdělávacího plánu, musí o to požádat jeho rodič (zákonný zástupce) a musí k této žádosti doložit písemné doporučení školského poradenského zařízení. Z formulace §18 školského zákona ovšem vyplývá („ředitel školy může...“), že na výuku podle IVP není vyslovený právní nárok, tj. ředitel školy může žádost zákonného zástupce zamítnout.
Podobně jako v případě povolení či zamítnutí přeřazení do vyššího ročníku nemůže ovšem ani v tomto případě ředitel školy rozhodovat zcela libovolně. Pokud se jedná o státní školu (tedy školu zřizovanou státem, obcí, svazkem obcí nebo krajem), řídí se rozhodování o povolení výuky podle IVP správním řádem. Odtud vyplývá pro ředitele školy povinnost rozhodovat ve všech skutkově shodných nebo podobných případech stejně. Není tedy možné jednomu mimořádně nadanému žákovi výuku podle IVP povolit a jinému žákovi se stejnou úrovní nadání a v podobné situaci ji zamítnout. V případě zamítnutí žádosti musí dále ředitel školy uvést důvody, které jej k takovému rozhodnutí vedly, pro účely možného následného přezkoumání takového rozhodnutí.

Zakazuje současná legislativa zřizování základních škol určených speciálně pro vzdělávání nadaných žáků?

Školský zákon ani na něj navázané vyhlášky sice zřizování speciálních základních škol pro nadané nikde přímo nezakazují, nemožnost nebo přinejmenším značná komplikovanost takového kroku ovšem nepřímo vyplývá z některých dalších ustanovení.
V první řadě je užitečné si povšimnout, že školský zákon výslovně zmiňuje pouze možnost rozšířené výuky některých předmětů nebo skupin předmětů pro nadané žáky. Tato se obvykle uskutečňuje ve specializovaných třídách, např. ve třídě s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů a podobně. Jak jsme viděli v jednom z předchozích bodů, v případě, že konkrétní žák dlouhodobě nezvládá rozšířenou výuku a neprospívá v takovéto třídě, může jej ředitel přeřadit do jiné, běžné třídy v rámci stejné školy. Školský zákon ovšem neumožňuje žádným způsobem a z jakéhokoli důvodu vyloučit žáka ze školy, pokud v ní plní povinnou školní docházku. Škola, která realizuje rozšířenou výuku v některých třídách, by tak měla mít zároveň alespoň jednu běžnou třídu v každém ročníku, v opačném případě by musela žáka, který nezvládá požadavky rozšířené výuky přesto v této formě vzdělávání ponechat (žák by v takovém případě samozřejmě mohl změnit školu, pokud by s tím souhlasil jeho rodič – zákonný zástupce. Uvedené omezení se týká pouze jednostranného rozhodnutí ředitele školy).
V případě škol zřizovaných obcemi nebo svazky obcí přistupuje k výše uvedenému navíc další omezení v podobě spádovosti. Každá taková škola (s výjimkou škol uskutečňujících vzdělávání výhradně podle vzdělávacího programu určeného pro žáky se zdravotním postižením) musí mít stanoven obvod, pro nějž představuje spádovou školu a žáky z tohoto obvodu musí přijímat ke vzdělávání přednostně. Vzhledem k tomu, že v každém takovém obvodu budou zřejmě zastoupeny děti všech úrovní rozumového nadání a schopností, nemůže se škola jako celek profilovat výhradně jako škola pro nadané. To by totiž znamenalo, že taková škola by přijímala nadané uchazeče z jiných obvodů a zároveň odmítala děti s průměrnou nebo podprůměrnou úrovní rozumových schopností z obvodu vlastního. Takový postup by nebyl v souladu se zákonem.

Žáci a studenti vzdělávající se na středních nebo vyšších odborných školách

Lenka se v průběhu celého druhého stupně základní školy vzdělávala podle individuálního vzdělávacího plánu z důvodu mimořádného nadání, opakované psychologické vyšetření u ní prokázalo vysoce nadprůměrné rozumové schopnosti. Dívka se dlouhodobě zajímá o chemii, účastní se distančních a on-line vzdělávacích aktivit a v projektech, které v chemii řešila v průběhu 9. ročníku, na ZŠ se zabývala tématy odpovídajícími již téměř vysokoškolské úrovni. Po nástupu do 1. ročníku gymnázia bylo rodičům sděleno, že na střední škole již výuka podle IVP neprobíhá – nadání žáků je zohledněno již samotným faktem, že studují výběrovou a náročnou střední školu. Je takový postup z formálního hlediska v pořádku?

V první řadě je třeba připomenout, že na výuku podle individuálního vzdělávacího plánu není vyslovený právní nárok, jak jsme již viděli v jednom z předchozích bodů týkajícím se žáků základní školy. Na druhou stranu ale platné legislativní normy nijak neomezují ani nezakazují vzdělávání podle IVP z důvodu mimořádného nadání ani na těch typech středních škol, které jsou již samou svojí podstatou určené pro nadprůměrně nadané žáky. Všechna ustanovení upravující výuku podle individuálních vzdělávacích plánů jsou jak ve školském zákoně, tak ve vyhlášce 73/2005 Sb. formulována zcela obecně a vztahují se ve všech bodech jak na základní, tak na střední a vyšší odborné školy. Formálně tedy nic nepřekáží tomu, aby mohla být i žákovi na nejnáročnějším typu střední školy povolena výuka podle individuálního vzdělávacího plánu, pokud jsou například jeho schopnosti a znalosti v některém předmětu na takové úrovni, že v nich vyniká i relativně ve vztahu k ostatním (rovněž nadaným) spolužákům.

Marek je nadaný hudebník, který se již od dětství věnuje hře na housle. S ohledem na místo bydliště a z rodinných důvodů nemohl jít studovat na konzervatoř a je žákem běžné střední školy – gymnázia ve středně velkém městě. Hudbě se věnuje převážně ve svém volném čase, díky skvělým výsledkům se ale v poslední době účastní mnoha soutěží a koncertů v ČR i v zahraničí. Během těchto akcí pochopitelně nemůže být často i několik dní po sobě přítomen ve výuce. Protože tyto absence dosahují již stovek vyučovacích hodin za pololetí, navrhuje škola rodičům, aby požádali o výuku podle individuálního vzdělávacího plánu z důvodu mimořádného nadání. Rodiče souhlasí, zdá se jim ale absurdní požadavek doložit k žádosti doporučení ze školského poradenského zařízení. Je to opravdu nutné?

Současná školská legislativa je v tomto bodě skutečně poněkud diskutabilní. Vyhláška 73/2005 počítá s existencí nejen rozumového, ale i sportovního a uměleckého nadání a zároveň stanoví, že „zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení“. Vzhledem k tomu, že tato formulace není dále nijak specifikována, vyplývá z ní, že školské poradenské zařízení by mělo identifikovat i sportovně či umělecky nadané žáky a studenty. Vyvstává ovšem otázka, nakolik jsou pracovníci např. v pedagogicko-psychologických poradnách, tedy převážně psychologové a speciální pedagogové, z hlediska své odbornosti kompetentní k posuzování sportovního nebo třeba hudebního nadání.
V situaci, jaká byla nastíněna v našem příkladu, ovšem zřejmě existuje ještě jedno jednodušší řešení. U žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol totiž školský zákon umožňuje výuku podle IVP nejen v případě speciálních vzdělávacích potřeb a mimořádného nadání, ale i „z jiných závažných důvodů“ (§18 školského zákona). Konkrétní výčet takovýchto důvodů či návod pro posouzení jejich závažnosti ovšem již legislativní normy nepodávají a vše je tedy v zásadě na zvážení ředitele školy. V literatuře bývá uváděn jako příklad krátkodobý studijní pobyt v zahraničí, těhotenství studentky apod. Pokud tedy bude žádost formulována s ohledem na umělecké aktivity a vyhne se termínu nadání, lze dovodit, že ji bude možné rovněž zařadit do této kategorie. Podstatné je, že u IVP povoleném „z jiných závažných důvodů“ se nevyžaduje vyšetření ve školském poradenském zařízení a není nutné dokládat následně jeho doporučení. Tomuto druhu IVP se krátce věnuje vyhláška 13/2005, která zejména stanoví, že pro takového žáka musí být zachován obsah a rozsah vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.

Odborné zdroje
Facebooková skupina

Chcete se poradit s odborníky či rodiči nadaných dětí z celé ČR? Podělit se s nimi o své zkušenosti či názory? Být v kontaktu se stále rostoucí komunitou, která se zajímá o téma nadání? Zapojte se do facebookové skupiny "Nadané děti", která je určena k diskusi a sdílení nových informací z oblasti nadání.

TIM 3-5 Verze 1.0
TIM 3-5 Verze 1.0

Právě vyšel Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice pro 3.-5. třídu (TIM3-5).

Přečtěte si více informací o testu a způsobu distribuce.