Disertační a diplomové práce s tématem nadání na FSS MU

1. Disertační práce

  • Možnosti identifikace nadaných předškolních dětí rodiči, Jana Zouharová, 2013

Předmětem disertační práce je studium odlišností a specifik rozumově nadaných dětí v předškolním věku ve srovnání s běžnou populací předškolních dětí. A to prostřednictvím rodičovského dotazníku PDPCQ (Personality Development of the Preschool Children Questionnaire). Hlavním cílem výzkumu bylo ověřit platnost rodičovského dotazníku PDPCQ jakožto skríninkového nástroje pro identifikaci nadaných předškolních dětí a popsat specifika rozumově nadaných dětí v předškolním věku ve srovnání s běžnou populací předškolních dětí prostřednictvím pohledu rodičů. Dotazník PDPCQ vyplnilo 917 rodičů, celkem 60 dětem byla administrována baterie Woodcock-Johnson International Editions (WJ IE COG). Z výsledků výzkumu vyplývá, že rodiče jsou schopni rozpoznat nadání svých dětí lépe, než je jim běžně přisuzováno. Dotazník PDPCQ považujeme v rámci skríninkové fáze procesu identifikace nadaných předškolní dětí za validní nástroj, který rozlišuje mezi skupinou nadaných a nenadaných dětí. Kritérium určující nadání stanovené hranicí 11 bodů celkového váženého skóre dotazníku, se ukázalo jako signifikantní a tento kvantitativní způsob vyhodnocení dotazníku je tedy možné doporučit poradenským pracovníkům k využívání v praxi. Z dotazníku jsme vyřadily položky, které s nadáním dítěte zjištěným pomocí WJ IE COG nesouvisely a stanovili nové kvantitativní kritérium určující ve zkrácené verzi dotazníku nadání dítěte. Svoje empirická zjištění jsme následně porovnali s modelem nadání Stapfových (1990) a na základě našich výsledků jej modifikovali. Potvrdili jsme také důležitost časného čtení jako jedné z charakteristik signifikantních pro identifikaci nadaných předškolních dětí

  • Cesty k vrcholu: faktory rozvoje výjimečného výkonu, Jiří Mudrák, 2010

Disertační práce se zabývá vývojem lidí, jež dosáhli ve svých oborech výjimečné úrovně, a podpůrnými respektive ohrožujícími faktory, které jsou s tímto vývojem spojeny. Teoretická část práce představuje přehled současného psychologického výzkumu na toto téma a jeho kritickou reflexi. Pozornost je věnována především 1) vrozeným schopnostem a nadání, 2) přípravě, jejímu optimálnímu průběhu a struktuře, 3) motivaci k výkonu a 4) sociálnímu kontextu, ve kterém vývoj probíhá. Výsledkem teoretické části je model, jenž na základě představených výzkumů navrhuje uvažovat o vývoji výkonu jako o dlouhodobém procesu utvářeném prostřednictvím recipročních interakcí mezi vrozenými schopnostmi, přípravou, subjektivními konstrukty souvisejícími s výkonovou motivací a sociálním kontextem. Představované teoretické přístupy vytváří různé konstrukce lidského potenciálu s odlišnými implikacemi pro jeho rozvoj. V další části je diskutováno, jak byly závěry jednotlivých přístupů vytvářeny a jakým způsobem konstruují obraz lidského potenciálu k výkonu a možností jeho rozvoje. Výzkumná část disertační práce aplikuje tyto teoretické závěry ve studiu vývoje konkrétních lidí. Jsou zde představeny dvě vícepřípadové studie výjimečně nadaných dětí a mladých dospělých, ve kterých je věnována detailní pozornost faktorům utvářejícím rozvoj jejich výkonu. Jako metodologické východisko byla použita především vícepřípadová studie (Stake) a z části i myšlenky interpretativní fenomenologické analýzy (Smith). Obě studie dokumentují to, jak relativně podobné charakteristiky (zvláště projevy výjimečného nadání), získávaly v interakci s dalšími faktory různé významy a vedly k velmi odlišným výsledkům vývoje. Ve studii nadaných dětí bylo možno především vidět dopad způsobů, jimiž rodiče zvýznamňovali výjimečné projevy svých dětí, na jejich výchovné praktiky a další vývoj dětí. Zde se jako problematické jevily především konstrukce zdůrazňující stabilitu a neměnnost předpokládaných projevů nadání, naopak jako optimální se zdál být pragmatický přístup, orientovaný spíše na dlouhodobé žádoucí výsledky, než na stabilní osobnostní charakteristiky. Ve studii mladých dospělých byla hlavní pozornost věnována především jejich motivaci pokračovat v dalším rozvoji a tomu, jak byla utvářena v průběhu vývoje. Zde se jako problematické ukazovalo především zaměření na okamžité výsledky, což souviselo s nepřiměřeným sociálním tlakem na výkon či zdůrazňováním nadání a nedostatečnou vlastní přípravou. Jako optimální se naopak jevila orientace na dlouhodobý vývoj a schopnost jej samostatně a adaptivně směřovat.

2. Diplomové práce

  • Profesní volba nadaných adolescentů, Hana Hanzlíková, 2015

Kvalitativní studie se zabývá procesem rozhodování nadaných gymnazistů o volbě vysoké školy jako prvního a důležitého kroku kariérního vývoje. Pro nadané studenty může být kariérní volba díky některým charakteristikám, tradičně spojovaným s nadáním (např. multipotencionalita, perfekcionismus, vysoká očekávání okolí) náročným a stresujícím úkolem. Cílem této práce je porozumění procesu rozhodování o volbě vysoké školy nadaných gymnazistů tak, aby bylo možné tento proces vhodnými intervencemi podporovat. Pro tvorbu dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru, hovořili jsme se 7 nadanými studenty 3. a 4. ročníků gymnázií. Data byla analyzována metodou zakotvené teorie. Výstupem studie je model popisující daný proces. Ukázalo se, že ústředním konceptem je explorace, která vede studenty nejdříve k porozumění sobě samému a svým schopnostem. Následně si díky zaměřenější exploraci studenti formulují přesvědčení o jednotlivých povoláních a racionálně je srovnávají s vlastními hodnotami, schopnostmi i očekáváním důležitých druhých s cílem najít nejvýhodnější, tedy ideální povolání. Poté explorují cíleně a získávají informace o vysokých školách. Získané informace racionálně zváží, a pokud je nalezena subjektivně nejvýhodnější vysoká škola, dochází k rozhodnutí a k vytvoření závazku vůči této volbě. Zjištěné informace mohou učitelům, výchovným poradcům a psychologům napovědět, jaký typ informací a pomoci potřebují studenti v jednotlivých obdobích.

  • Možnosti identifikace rozumového nadání předškolních dětí pomocí testu UNIT, Dana Juhová, 2015

Cílem této práce bylo zjistit, zdali by byl Univerzální neverbální test inteligence (Universal Nonverbal Intelligence Test, UNIT; Bracken & McCallum, 1998) vhodný k identifikaci rozumového nadání u dětí ve věku od 5 do 7 let navštěvujících mateřskou školu. Základní baterie UNITU byla administrována 177 dětem (106 chlapcům). Vzorek zahrnoval dvě skupiny dětí, a to děti z běžné populace (n = 94) a tzv. nominované děti (n = 83). Celkově byly u UNITU zjištěny relativně dobré psychometrické vlastnosti. Prostřednictvím položkové analýzy se ukázalo, že kromě jednoho subtestu se rozlišovací účinnost většiny obtížnějších položek majících nenulový rozptyl pohybovala nad hodnotou 0,3. Až na několik výjimek byly položky v rámci subtestů uspořádány vhodně dle relativně se zvyšující se obtížnosti. Hodnoty reliability základních subtestů a škál se pohybovaly v rozmezí 0,73 až 0,87. Dílčí důkazy v podobě analýzy průměru hrubých skórů základních subtestů a interkorelací subtestů a škál nabývajících hodnot 0,20 až 0,86 svědčí pro dobrou konstruktovou validitu. Zjistili jsme, že UNIT dobře rozlišuje mezi nadanými dětmi a kontrolní skupinou. U podvzorku 84 dětí (48 chlapců) jsme nalezli adekvátní souběžnou validitu s Mezinárodní edicí Woodcockových-Johnsonových testů kognitivních schopností. Tyto výsledky naznačují dobrou empirickou validitu nástroje. Na základě kvalitativní analýzy a zkušenosti s testem jsme také poukázali na některé potíže s testovým materiálem. V rámci studie byly také vytvořeny orientační normy. Výsledky analýz celkově naznačují, že UNIT má potenciál k tomu, aby mohl být využíván k diagnostice rozumového nadání u českých dětí předškolního věku.

  • Vzdělávací strategie, cíle a hodnoty rodičů nadaných dětíDenisa Fialová, 2014

Kvantitativní výzkum se zaměřuje na rodiče diagnostikovaných nadaných dětí z 1. stupně ZŠ. Byly zkoumány vzdělávací strategie, cíle a hodnoty rodičů diagnostikovaných nadaných dětí pomocí Škály rodinného prostředí, dotazníku „Rodina jako zdroj vzdělání“ (Family as Educator Questionnaire), dvou dimenzí Multidimenzionální škály perfekcionismu (MPS) a škály „Rodičovské postoje o zodpovědnosti za strukturování domácí přípravy dítěte“. Cílem bylo popsat odlišnosti ve výsledcích zadaných výzkumných metod mezi rodiči diagnostikovaných nadaných dětí (n = 73) a kontrolní skupinou rodičů (n = 254). Z výsledků plyne, že rodiče nadaných dětí hodnotí své rodinné prostředí jednak jako intelektuálně a kulturně orientované a jednak jako aktivně rekreačně orientované více než rodiče z kontrolní skupiny. Oproti očekávání se ukázalo, že rodiče nadaných dětí ve srovnání s kontrolní skupinou rodičů méně hodnotí své rodinné prostředí jako zaměřené na úspěch, kladou méně důraz na školní úspěchy a nevyžadují po dítěti minimální známky ve škole tak často jako rodiče z kontrolní skupiny. Rádi bychom přispěli svými výsledky k většímu pochopení specifické skupiny rozumově nadaných dětí a prostředí, ze kterého pocházejí.

  • Formování kompenzačních strategií rozumově nadaných studentů s dyslexií, Jana Urmanová, 2014

Práce se zaměřuje na rozumově nadané studenty s dyslexií, kteří patří mezi studenty s tzv. dvojí výjimečností. Úspěch při studiu na vysoké škole je u těchto studentů zčásti závislý na tom, zda umějí efektivně používat kompenzační strategie. Cílem výzkumu je porozumět procesu utváření kompenzačních strategií studentů s dvojí výjimečností, aby bylo následně možné tento proces facilitovat. Metodou tvorby dat byly polostrukturované rozhovory s 13 rozumově nadanými studenty s dyslexií, kteří studují na vysoké škole technického či přírodovědného zaměření. Data byla analyzována metodou zakotvené teorie v programu Atlas.ti 6.2. Centrální kategorií výsledného modelu je třífázový proces integrace nadání a dyslexie do sebepojetí. Tento proces vysvětluje, proč někteří studenti s dvojí výjimečností volí při studiu na vysoké škole reaktivní nezacílené kompenzační strategie, kvůli čemuž zažívají neúspěchy, zatímco jiní dokáží problémům předcházet proaktivními zacílenými strategiemi. Model zachycuje také inhibující a podpůrné faktory, které mají vliv na to, v jaké fázi procesu integrace nadání a dyslexie do sebepojetí se student nachází. Zjištění výzkumu mohou psychologům a pedagogům pomoci při volbě vhodných intervencí pro tyto studenty

  • Rey-Osterriethova komplexní figura ve vztahu k rozumovému nadání a úrovni matematických schopností u dětí z třetích až pátých ročníků základních škol, Veronika Krčová, 2014

Účelem práce bylo prozkoumat vliv rozumového nadání a úrovně matematických schopností na řešení Rey-Osterriethovy komplexní figury (ROKF) a dále také porovnat kvantitativní a kvalitativní skóry ROKF z použitých skórovacích systémů. Vzorek byl tvořen 156 dětmi (71 dívek a 85 chlapců) z třetích až pátých ročníků základních škol, z nichž 49 dětí bylo diagnostikováno jako rozumově nadané. Všem dětem byl zadán screeningový test matematických schopností. Zadání ROKF tvořila kopie, okamžitá reprodukce zpaměti a oddálená reprodukce zpaměti po 15 minutách. Kresby byly hodnoceny podle původního Rey-Osterriethova skórovacího systému na základě české příručky k ROKF (Košč, Novák, 1997) a podle Vývo-jového skórovacího systému (Developmental scoring system for Rey-Osterrieth Complex Figure, DSS-ROCF). V regresních analýzách byl kontrolován věk a specifické poruchy učení. Rozumové nadání ukázalo středně silný vliv na kvantitativní skóry ROKF a úroveň matematických schopností ukázala středně až podstatně silný vliv na kvantitativní skóry. Avšak nebyl zjištěn žádný vliv na kvalitativní skóry. Na základě těchto výsledků doporučujeme při vyšetření brát ohled na vztah inteligence s ROKF. Zároveň však nedoporučujeme ROKF k diagnostice rozumového či matematického nadání vzhledem k malému vysvětlenému rozptylu. Na základě zjištěných vztahů mezi skóry jsou v diskusi uvedena některá praktická doporučení.

  • Riziko chybné identifikace ADHD v souvislosti s nadáním z pohledu učitelů, Petra Šimková, 2013

Práce se zabývá tématem chybné identifikace nadaných dětí. Konkrétně se zaměřuje na riziko záměny nadání a poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) populací současných i budoucích učitelů a možnými prediktory tohoto rozhodnutí. Sběr dat probíhal formou experimentu kombinovaného s dotazníkovým šetřením. Za tímto účelem byl na základě pilotní studie vytvořen medailonek popisující chování fiktivního dítěte a upraveny dostupné dotazníkové metody zabývající se znalostmi a postoji v oblasti ADHD a nadání. Výzkumný soubor byl tvořen 159 učiteli a 59 studenty učitelství. Existence rizika chybné identifikace byla potvrzena vzhledem k tendenci učitelů i studentů vysvětlovat rušivé chování dítěte spíše na základě patologie (ADHD) než pozitivnějšího vysvětlení (nadání). V obou populacích byl zároveň zjištěn výrazný vliv nabídky možných odpovědí na výsledné rozhodnutí, vliv pohlaví dítěte však prokázán nebyl. Jako možné prediktory výsledného rozhodnutí byly zaznamenány v populaci učitelů pohlaví, postoje k nadaným dětem a zkušenost s dítětem s ADHD. V populaci studentů se pak podařilo prokázat vliv zkušenosti s ADHD z rodinného prostředí. Získané výsledky a jejich dílčí souvislosti byly diskutovány v kontextu předchozích výzkumů. Závěrem byly zmíněny případné limity výzkumu a návrhy pro jeho další rozšíření.

  • Témata a aspekty prožívání studia na gymnáziu u rozumově nadaných studentů s poruchou učení, David Macek, 2012

Práce je zaměřena na rozumově nadané studenty s poruchou učení nebo také na studenty s tzv. dvojí výjimečností. Tato specifická skupina žáků/studentů je u nás prozatím jen málo prozkoumanou oblastí. Pojem rozumového nadání a poruchy učení je pro laickou veřejnost protiklad. Přitom tito studenti právě díky obtížím vyplývajícím jak z poruchy učení, tak rozumového nadání, čelí ve školní docházce mnoha obtížím. Nesprávný, či neuvědomělý přístup okolí, spolužáků, učitelů i rodičů může u studentů s dvojí výjimečností vést k trvalému narušení vlastního sebepojetí a sebehodnocení. Diplomová práce se zaměřuje na to, jak studenti s dvojí výjimečností prožívají sebe sama jako studenty, dále na to, které aspekty výuky a školy považují pro sebe za důležité a jak se ve škole cítí. Se studenty s dvojí výjimečností brněnského výběrového gymnázia byly vedeny polostrukturované rozhovory, které byly následně podrobeny kvalitativní analýze pomocí metody fenomenologické interpretativní analýzy (IPA). Výsledky ukázaly především na důležitost výkonové motivace u respondentů a její ovlivnění jak nadáním, tak poruchou učení. Dále odhalily některá specifická témata týkající se školní docházky, např. způsoby zvládání obtíží nebo potřebu skupinové koheze a akceptace své výjimečnosti v kolektivu spolužáků. Zjištěné výsledky mohou dopomoci pedagogům i rodičům lépe porozumět prožívání žáků a studentů s dvojí výjimečností, uvědomit si jejich individuální potřeby a umožnit jim rozvíjet zdravé a adekvátní sebepojetí.

  • Perfekcionismus matematicky nadaných studentů - vývojové determinaty, Katarína Krížová, 2011

Predkladaná práca sa zaoberá problematikou perfekcionizmu u matematicky nadaných detí a jeho možnými súvislosťami s premennými rodinné zázemie, osobnostné charakteristiky, zdravotné problémy a školský úspech. Cieľom práce bolo zachytiť perfekcionizmus u matematicky nadaných detí, popísať jeho typológiu podľa Parkera (1997) a porovnať jednotlivé typy v spomínaných premenných. Vzorke 183 detí vo veku 12-15 rokov sme administrovali dotazníky Multidimensional Perfectionism Scale (Frost et al., 1990) a Dotazník demografických údajov, z toho 95 nadaným deťom zo vzorky sme ďalej administrovali BRS (Hřebíčková, 1997) a skrátenú verziu Dotazníku zdravotných problémov (Parker, 1997). Nadané deti sa v porovnaní s deťmi z bežnej populácie nepreukázali ako viac perfekcionistické. Použitím zhlukovej analýzy sme na vzorke nadaných identifikovali tri typy nasledovne: neperfekcionisti (21,2%), funkční perfekcionisti (42,2%) a dysfunkční perfekcionisti (36,5%). Porovnanie typov použitím jednorozmernej analýzy rozptylu, Kruskal-Wallis testu a chí-kvadrátu nepreukázalo štatisticky signifikantné rozdiely v premenných rodinné zázemie, osobnostné charakteristiky, zdravotné problémy a školský úspech. Na našej vzorke nadaných sme potvrdili platnosť Parkerovej typológie (1997), z nášho výskumného šetrenia však vyplýva, že sa tieto tri typy nelíšia v ďalších skúmaných premenných

Odborné zdroje
Facebooková skupina

Chcete se poradit s odborníky či rodiči nadaných dětí z celé ČR? Podělit se s nimi o své zkušenosti či názory? Být v kontaktu se stále rostoucí komunitou, která se zajímá o téma nadání? Zapojte se do facebookové skupiny "Nadané děti", která je určena k diskusi a sdílení nových informací z oblasti nadání.

TIM 3-5 Verze 1.0
TIM 3-5 Verze 1.0

Právě vyšel Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice pro 3.-5. třídu (TIM3-5).

Přečtěte si více informací o testu a způsobu distribuce.